Alejandr & Elpis
Alejandr Zet
Byl hezký den a on se konečně zotavil ze svého zranění. Sice pořád nevěděl co se mu stalo, ale nebránilo mu to si jít užívat dopoledne na formulích..
Vzal si svou výbavu a vydal se na závodní okruh. Miloval to tam. Samozřejmě, že ne tak moc jako Hase, ale jo. Měl to jednoduše rád. Když už byla řeč o Hasovi samosebou se tvrdohlavě rozhodl, že ho naučí závodit. Ať se mu to líbí nebo ne.
Oblékl se a porozhlédnul se tam. Po chvilce se posadil do formule a šlápnul na plyn.
Chvíli tam tak jezdil, ale po chvíli se mu zatmělo před očima. Viděl sám sebe v nabourané formuli. Prudce zabrzdil, ale pak si řekl, že to nic nebude a dojel to k ostatním formulím.
Všiml si že se tam prochází nějaká dívka a tak za ní šel. ,,Em zdravím," pozdraví jí. ,,hledáte něco?," Zeptá se a prohlédne si jí.
Šlo na něm ještě trochu poznat, že je ve stresu, ale snažil se aby nešlo..
ELPIS WRIGHT Trošku si počká na jeho reakci ohedně přijízdění formulí, ale když z něj vypadne jen pouhé ne, malinko stáhne rty. Doufá, že nějak nezkazila atmosféru a nebo, že jsou její vtípky malinko oprávněné a tak si odklašle a zkusí tedy štěstí na další otázce, ale to z něj taky vypandne jen jedna jednoduchá věta. Nedá jí to však a tak se malinko nadechne a poté se ho zeptá. "Otravuju tě nějak? Umím odcouvat, či se uklidnit a nebo zkusit jiné otázky, přijde mi, že tě má přítomnost spíše nedává do klidu?" Pokusí se to vysvětlil hezky a jednoduše, přeci jen se tu snaží konverzaci rozplynout nějakou dobu. Když jí však odpoví odkud je a vlastně i to, že není odsud hned jí napadnou otázky ve stylu, zda umí plynule více jazyky a zda rozumí všemu, co ona říká, ale potom co jí odpovídá na otázky si vlastně odpovídá i ona sama. "Myslím, že na čtení je čas vždycky a co tě tak rozrušilo, pokud to smým vědět?"