PRAVIDLA ETIKETY
Celý svět prošel velkými změnami a velice se liší od toho, který známe dnes. Nicméně stále existují určitá pravidla, co se týče dress codu a slušného chování.
Kapitola 1. Pozdravy a oslovení
Slušné je pozdravit. Za velkou hrubost se považuje, pokud na pozdrav neodpovíte. Vždy platí tato pravidla. Zdraví prvně:
Podřízený, nadřízeného
Mladší, staršího
Muž, ženu
Občan, člena královské rodiny, nebo politika
Pokud se ocitnete v situaci, kdy váháte, neboť se překrývá více faktorů, pak rozhodně nic nezkazíte tím, pozdravíte-li první. Obykle zdraví jako první ten, kdo si všimne, že se ocitl ve společnosti další osoby. Neznamená to, že pokud vás pozdraví prvně král, že jste automaticky o hlavu kratší. Pokud však budete opakovaně vyčkávat, že tak učiní, navzdory tomu, že jej vidíte již z dálky přicházet, koledujete si o průšvih. Pozor, pokud vidíte člena královské rodiny, neznamená to ani, že na něj budete řvát přes celý sál, nebo napříč desetimetrovou chodbou. Adekvátní je přijít blíže, na vzdálenost, kdy nemusíte křičet, obvykle minimálně na tři metry a teprve pak se uklonit a pozdravit.
Tituly a oslovení
Králi a královně přísluší oslovení - Vaše Veličenstvo
Pokud zdravíte krále, či královnu, vyžaduje se úklona od mužů a pukrle od žen.
Zbytku královské rodiny - Vaše královská Výsosti
Vzdálenější rodina krále a královny - Vaše Výsosti (tato tradice však v průběhu věků zanikla a tak i princům a princeznám již mnoho desetiletí postačí oslovení vaše Výsosti)
Vévoda a vévodkyně - Vaše milosti
Jedná se o nejvyšší šlechtický titul určený členům královské rodiny. Držitelé tohoto titulu bývají oslovováni například "můj lorde". Jsou-li zmíněni, pak například jako "lord Brian" či "lord Brian z Palerma". Vévodkyním náleží oslovení "lady" nebo "vévodkyně". Např. "lady Anastasia" nebo "vévodkyně Anastasia z Orleáns". Vévodský titul získávají také příbuzní, partnera, který se do královské rodiny ožení, nebo vdá.
Za věrné služby mohou být také uděleny různé tituly. Rytíř - obvykle jej získávají strážci, nebo vojáci, kteří prokázali nebývalou odvahu a věrnost královské rodině. Náleží jim oslovení "Sir".
Vladyka je titulem, který bývá udělen za nevojenské zásluhy. Tedy na základě prospěšné činnosti pro království. Také mu náleží oslovení "Sir". Při jmenování králem pak Vladyka obdrží území, či statek, který od té doby spravuje. Může se jednat o něco symbolického, ale i o celou jednu provincii. Tituly Rytíře a Vladyky nejsou dedičné.
V našem království panuje rovnost. To znamená, že i žena se může stát rytířem, nebo vladykou. Zároveň však může být jmenována dvorní dámou, v tomto případě jí naleží titul "lady". Od dob královny Eadlyn žijeme v konstituční monarchii, to znamená, že parlament, jehož zástupce si volí občané Illei, má v mnoha ohledech větší práva, než panovník. Co se však týče jeho nejbližších, to znamená pracovníků sloužících přímo v paláci, tam má neomezenou moc. Je jen na panovníkovi, kdo se stane jeho dvorním lékařem, rádcem, velitelem stráží, správcem paláce, bodyguardem atd. Má právo odvolat jakéhokoliv člena parlamentu, pokud získá oprávněné podezření, že nehájí zájmy občanů a koruny. Může také vyhlásit mimořádné volby.
Kapitola 2. Konverzace
Lidé, kteří se náhle ocitnou ve "vyšší společnosti" mohou být lehce zmatení různými pravidly a omezeními. Nemusíte se bát, nejedná se o nic složitého. I členové královského rodu, prezidenti, prezidentky, politici, nebo zkrátka a dobře celebrity, či bohatí lidé, jsou pořád jenom lidé. Vše co si řekneme můžete aplikovat i v běžném životě napříč různými sociálními vrstvami.
Při pozdravu se dívejte do očí. Pokud třesete rukou, doporučuje se středně silný stisk. To znamená, že ruku nepodáváme stylem leklá ryba, působíte pak bez energie a bez názoru. Ani není dobré ruku představujícího se člověka rozdrtit.
Kromě podávání ruky není přípustné žádné objímání, nebo nedej bože olíbávání, které bylo populární v dobách komunismu. To, že je vám někdo představován z něj automaticky nedělá vašeho nejlepšího kamaráda. Dodržujte osobní prostor a nelepte se k nikomu na centimetr. Doporučeno je zanechat prostor zhruba jednoho delšího kroku, aby se protistrana necítila jako v pasti.
Konverzační témata. Je samozřejmé vyhýbat se kontroverzním tématům. Častou chybou, kterou se lidé nepolíbení pravidly chování ve vyšší společnosti dopouští, je pokládání nevhodných otázek. Například - máte jachtu? Máte vlastní vilu? Kolik stály tyhle šaty? Jakým způsobem vyděláváte peníze? Pokládáním těchto otázek budete působit jako burani a hladovci, kteří se z osoby před sebou snaží vytřískat maximum pro svůj prospěch. Nevhodné jsou samozřejmě i otázky typu: Tak kdy se vezmete? Kdy bude dítě? Už jsi těhotná? Kolik je ti let? Zde už je jen tenká hranice k dávání nevyžádáných do života.
Pokud je váš zájem upřímný a chcete zjistit něco o práci dotyčného, zkuste místo toho otázku" V jakém sektoru pracujete?" Dáváte tím člověku mnohem větší volnost v tom, co vám chce sdělit. Myslete na to, že aby se vám někdo otevřel, musí být konverzace vyvážená. To neznamená jednostranný výslech a lavina otázek. Sdílejte informace i o sobě, otevřete se druhému a buďte trpěliví. Platí nejen o práci, ale i v osobní rovině.
Nesnažte se osilnit. Nepředstírejte, že pocházíte z lepších poměrů než ve skutečnosti. Nevymýšlejte si, nevykreslujte se záměrně v lepším světle. Nemluvte neustále o tom, jak jste skvělí v tomhle či v tamtom. Začnete vypadat jako try-hard. Možná si myslíte, že nikdo nic nepozná, avšak opak je pravdou. Vlivní i bohatí lidé jsou více paranoidní pokud jde o poznávání nových lidí. Mají jakýsi šestý smysl, který je dokáže varovat před neupřímností a touhou využít jejich vlivu a získat výhody z jejich přátelství.
Na druhou stranu nedělejte ze sebe chudáky. Nehrajte na city, nemluvte o tom, že si nemůžete pořídit tohle, že nemáte dostatek financí na tamto. Působíte zoufale a jako loudil.
Odlišné názory mohou být v pořádku, přesto je lze vyjádřit slušně. Podpořte své tvrzení věcnými argumenty a neosočujte druhé z nedostatku inteligence, či ze lži. Shodíte tím jenom sami sebe a opět zapůsobíte dojmem naprostého burana.
Pokud jste členem "high society" očekává se od vás nějaká úroveň. Měli byste se také řídit výše zmíněnými pravidly a jít příkladem ostatním. To znamená věnovat se charitě. Nezahálet a věnovat svůj čas do neustálého rozvíjení sebe sama pomocí různých kurzů. A ať už je váš status jakýkoliv, nikdy to není důvodem abyste se nad druhé povyšovali.
Snad byl i tento odstavec inspirativní. Je nám jasné, že do hry přibudou i charaktery, které budou různá pravidla záměrně porušovat. Třeba vás článek k tomu i inspiruje :) Každopádně každé chování má své následky. Neříkejte, že jsme vás nevarovali :D
Kapitola 3. Pravidla u jídelního stolu
Stále platí pravidla slušného chování a vzájemné tolerance. Většině lidí je jistě zcela jasné, jak se mají chovat u jídla. Ale pro připomenutí uvádíme ty nejhorší přešlapy, kterých se můžete dopustit.
Nezačínáte jíst, než mají všichni jídlo před sebou. Jak bylo zmíněno výše, nesmíte začít s jídlem dříve než král a královna. Také je zakázáno hltat a jídlo doslova vdechnout. Jestliže sníte svůj pokrm příliš brzo a po zbytek hostiny koukáte na to jak jí ostatní, je to trapné. Zkuste sladit tempo se zbytkem osazenstva.
Pozdní příchody nepříchází v úvahu. Lze prominout maximálně patnáctiminutové zpoždění, avšak pouze v případě, že se předem omluvíte. Jakmile dorazíte ke stolu, nerozebírejte sáhodlouze proč jste přišli pozdě. Nikoho to nezajímá. Krátká omluva postačí, rychle vyhledejte své místo a zbytečně na sebe neupozorňujte.
Pokud musíte naléhavě vstát od stolu, opět nerozebírejte důvody. Upozorněte na odchod stručnou a slušnou frází. Ne, "jdu se vy***at" opravdu není to, co máme na mysli.
Nikdo nesmí usednout na židli, pokud král či královna stojí. Jakmile vejdou do místnosti, je slušností vstát a počkat, až královský pár usedne. Výjimkou je, pokud vás sám panovník vyzve, že se smíte posadit.
Sedíme vzpřímeně. Žádné hrbení, válení se po stole a roztažené nohy, nebo lokty na stole. Nahlas nesmrkáme a ani nepoužíváme párátka. O říhání a jiných zvukových projevech snad nemusíme hovořit.
Ubrousky jsou na stole z nějakého důvodu. Nezapomeňte si očistit ústa, pokud se vám povedlo se ušpinit. Plátěný ubrousek ještě před jídlem umístěte na svůj klín. Ne, není to bryndák a nestrkejte si ho za límec.
Nemluvíme s plnou pusou. I když máte potřebu ihned vyhrknout odpověď, nejprve dožvýkejte.
Pro konverzaci volte pozitivní témata. Vyhněte se politice a jiným kontroverzím. Nálada by měla být u jídla dobrá a veselá. Historka o tom, jak se vaší kamarádce podělalo dítě uprostřed divadelního představení může být sice humorná, ale na chuti nikomu nepřidá.
U jídelního stolu nezačnete jíst dříve, než král a královna. Jakmile dojedí poslední sousto, ani vy již nesmíte pokračovat v jídle. Není vhodné si strkat zbytky do kapes a schovávat si je na horší časy.
Při jídle a konverzaci se nedíváte do telefonu, nevěnujete mu pozornost, nevyřizujete e-maily, nepořizujete fotky jídel, ani spoluhodovníků. Zvonění by mělo být vypnuté. Pokud vás překvapí neodkladný hovor, můžete se omluvit a vyřídit jej mimo místnost. Pokud vám veze kurýr balíček, může to vyřídit vaše komorná, či komorník.
Pokud pokrm osolíte, či opepříte, je to považováno za hrubost. Hostitelé se jistě postarali o to, aby bylo jídlo správně dochucené.
Sklenice se stopkou nikdy nedržíme jinak, než právě za stopku. Nesrkáme. Dámy (případně pánové) oželí rtěnky, protože pohled na upatlané sklenice nejsou ničím estetickým. Smíte použít neslíbatelnou. Prosím napřed si ověřte, že je opravdu neslíbatelná, nevěřte každé reklamě.
Není výjimkou, že během hostiny vystřídáte více sad příborů. Začínáte od kraje a postupujete směrem ke středu. Pizza a hamburger patří mezi jídla, která smíte vzít do rukou. Smíte to udělat i s pečivem, avšak platí, že pečivo neukusujeme, nýbrž si kousek ulomíme a poté jej vložíme do úst.
Rizoto, těstoviny a saláty jíme pouze s vidličkou.
Pokud se vám povede vylít pití, nebo obdarovat spolusedícího omáčkou ze špaget, neděláme ze situace žádné drama. Je slusnoští na nehodu nereagovat a neposmívat se. Znečištěné místo očistíme ubrouskem a vyčkáme na pomoc obsluhy.
Pokud vám cokoliv spadne na zem, nezvedejte to. Požádejte obsluhu o nový příbor, či ubrousek. Nezapomeňte poté poděkovat.
Po příjezdu do paláce s vámi personál probírá nejen ubytování a provozní řád paláce, nýbrž se vás ptají také na potravinové alergie. Mimo jiné buďte upřímní, pokud existuje jídlo, které opravdu nedokážete snést, řekněte to. Vyhnete se tak trapné situaci, kdy si všichni pochutnávají na koprové omáčce a vy se marně pokoušíte neublinknout, když se zoufale snažíte v talíři alespoň ponimrat.