Posilovna

Claudia Maria Castro V posledních by řekla, že s Henrym vychází velmi dobře a nehodlá do něj zbytečně rýpat, protože u něj vidí jistý posun v chování a způsobu komunikace, což jí vyhovuje a nemůže být spokojenější. Jen doufá, že jí znovu nezklame, protože už by mu to znovu neodpustila a asi by mu pak udělala peklo ze života, protože pokud jí někdo zradí, jen tak neodpouští. Vlastně vůbec... Henry je po mnoho letech první komu odpustila a taky i poslední. A ve své podstatě se v jeho přítomnosti cítí konfortně, takže si nemá na co stěžovat. Dokonce jí nevadí ani to, že se potkali právě v posilovně. Vidí v tom jistou výhodu, protože si ho konečně může pořádně prohlédnout a trochu ho provokovat, což svým způsobem i dělá právě tím, že si ho prohlíží. Je docela zvědavá na to, jak bude reagovat. A reakce na sebe nenechá dlouho čekat. Jemně se vyrovná a usměje se jako ten největší měsíček na hnoji. Zamrká řasami a pozvedne obočí jako kdyby nechápala na co se jí Henry vlastně ptá. "O čem to mluvíte?" Zatváří se nechápavě, ale je jí to jasné, jen dělá hloupou.

Alejandro Carvajal Všechno bylo v poslední době vzhůru nohami. S princeznou Sierrou nevycházel protože nedostala od něj odpovědi na její otázky, což by mu ani nevadilo, ale byla na něj dost nepříjemná a to si nezasloužil. Nezasloužil si být trestaný za to, že princeznička nedostala to co chtěla. A tak byl naštvaný i on, protože se vždycky snažil být k ní milý a uctivý, ale všechna snaha byla zničená ve chvíli, kdy ho drahá princezna poslala do prdele a začala ho ignorovat. Věděl, že to nebude lehké po jejim boku, ale že to bude až takhle šílené? Tak to opravdu netušil.... Bál se na ní jen promluvit, takže celé dny mlčel a snažil se k ní nepřibližovat víc než musel. Celé dny spolu nepromluvili, což mu na jednu stranu nevadilo, protože měl rád při práci svůj klid, což dřív s ní neexistovalo, ale tohle ticho bylo jiné... Bylo děsívé a nepříjemné. Byl rozhodnutý odejít z paláce a začít žít někde jinde, protože tohle rozhodně neměl zapotřebí. Došla mu zkrátka trpělivost... A protože měl opět zase volno, rozhodl se, že když už nemá co dělat, tak se pokusí věnovat sám sobě a svému tělu. Rozhodl se jít do posilovny a dát si trochu do těla, což učinil a docela to přehnal, protože vypadal zbitě jak po nějakém dlouhém a náročném tréninku. Když už se chystal odejít, přišla mu zpráva od jeho kamaráda Aleje. Nebylo mu do zpěvu, protože to co mu oznámil, to mu vyrazilo najednou dech. Nemohl uvěřit vlastním očím. Myslel na to, jak se Alej asi má, proto se rozhodl, že si s nim popovídá. Napsal mu kde se nachází a čekal až jeho kamarád dorazí, což netrvalo dlouho, protože slyšel jeho hlas po pár minutách od poslední zprávy. Zvedl se z lavičky a šel za hlasem. "Ahoj." Pousmál se na něj a povzdychl si. Už teď mu to rvalo srdce. "Tak povídej, jsem tu pro tebe."