Dianna Schreave
Země : Illea
Vzdělání : vysokoškolské
Povolání : královna Illea
Stav : vdaná
Datum narození : 26. 5. / blíženci
Věk : 38
Výška : 177
Váha : 60
Barva očí : modrá
Barva vlasů : hnědá
Zájmy : harfa, scénický tanec, balet, čtení, etiketa, politika, pikniky
Dovednosti : němčina, francouština, španělština, kurz medicíny (příprava a výroba léků), hra na harfu
Zdravotní stav : trpí na migrény, velmi lehce spálitelná pokožka
FC : Cobie Smulders
Dianna Schreave je žena ke které by se vám asi hodily přídavná jména typu klidná, elegantní nebo spořádaná. S širokým úsměvem a „zamilovaným“ pohledem na svého muže může opravdu působit jako ta nejlepší a manželka ale opak je pravdou. Řekněme že by jeho ženou a královnou být vůbec neměla ale potřebné vlastnosti tomu měla. To bylo tak všechno. K princovi nikdy nic necítila ale na roli královny se hodila. Pojďme se ale nejdřív zaměřit na její vzhled. Dianna zdědila snad vše co mohla po své matce, ale všichni vždy říkali, že povahu má po otci. Královna Illey je na první pohled pohledná vysoká žena, na které jde vidět, že už má nějaká ta léta na trůnu za sebou. Hnědé dobře udržované vlasy po ramena má skoro vždy svázané v nějakém drdolu a pronikavě pomněnkové modré oči které když se na vás podívají v sobě skrývají jak královskou hrdost a inteligenci tak střípky dětské nerozvážnosti. Neobléká se nějak extravagantně. Spíš elegantně a prakticky. Za svého mládí udávala všechny módní trendy, ale jak stárla, tak se začala oblékat do méně výrazných barev. I tak ji ale zahlédnete na nejedné obálce módního časopisu. Na veřejnosti ji na živo pravděpodobně uvidíte v béžové, hnědé nebo zlaté, protože to jsou její oblíbené barvy. A po letech v královské rodině snad neumí chodit v ničem jiném než v podpatcích. Celkově je jen z Diannina vzhledu vidět její postavené v čele státu.
Na první pohled...
Charakter
Jak už bylo řečeno Dianna je velmi elegantní a taktní žena ve středním věku. Celkově si Dianna na eleganci a etiketě dost zakládá. Jelikož v minulosti měla být dědičkou firmy na výrobu léků a její otec byl milionář tak nějaké vychování už měla ale od momentu co se dostala do královské rodiny se začala o etiketu zajímat mnohem více. To taky očekává od účastníků Selekce její dcery. Že se budou umět chovat a reprezentovat zemi. Nemusíte se jí ovšem bát. Za špatně uchopenou vidličku vás nebude lynčovat. Dianna je ten typ člověka co vám věci někdy neřekne úplně upřímně. V hlavně si pomyslí, jaký jste debil, ale jinak se jen usměje a nechá to být. Její další zájem je jistě hudba. Už od raného věku hraje na harfu a kdyby se neprovdala za krále možná by ji čekala slibná kariéra harfistky nebo tanečnice. Taky si totiž občas zatančí scénický tanec či balet. Možná ji někdy v noci potkáte v lehkých šatech, jak tančí v prázdném tanečním sále, ale dává si pozor, aby ji nikdo neviděl, takže opravdu musíte mít štěstí abyste ji zahlédli. Pokud tedy zaslechnete vprostřed noci hudbu nemusíte plašit. To jen královna Dianna nemůže spát. Pak se taky samozřejmě věnuje četbě. Většinou samozřejmě čte knihy o etiketě nebo politice ale občas sáhne i po nějaké červené knihovně. To ale jen výjimečně.
Když si ale bude číst tak většinou venku. Miluje totiž pikniky, ale časně z jara vždy pár takových událostí pro obyvatele paláce pořádá. Nejčastěji si jde ale ven sednou sama. V pozici královny se kolem ní celé dny točí množství komorných a rádců tak někdy potřebuju prostě být sama. Většinou ji k tomu dobře poslouží nějaké tiché zákoutí v lese na královských zahradách. I tohle místo ji někdy poslouží k tanci. Sice bez hudby, aby nevyplašila ten malý zbyteček zvěře, co tu po množství lovech ještě zůstalo ale i tak. Někdo by mohl říct, že je tancem a hudbou úplně posedlá ale ona by na to asi odpověděla něco ve smyslu: „A to Vám vadí?“ Abychom si ale rozebrali víc její povahu. Ne že by byla úplně introvert. To by se na roli královny z množství proslovy moc nehodilo. S mluvením na veřejnosti většinou nemá jediný problém ale trochu to vážně v konverzaci. Ne že by s cizím člověkem nedokázala žádnou navázat, ale raději by celkově byla někde v klidu sama, než s někým konverzovala. Ovšem i tak se snaží nikdy nedávat svou nepohodu na jevu. To je taky jedna z jejích vlastností. Vlastně je krom občasného úsměvu samá kamenná tvář. Ne že by to dělala snad naschvál ale někdy se prostě zapomene usmívat i když k tomu nemá důvod. Chvíle kdy ale důvod k tomu se neusmívat má jsou její vcelku silné migrény. Asi se není čemu divit. Ne každý zvládne tak moc pozornosti a povinností už od tak mladého věku bez jakékoli zdravotní úhony.
Co ji ale provází celým životem ještě před Selekcí je lehce spalitelná pokožka. To zamrzí hlavně v létě, kdy svítí prudké Angeleské slunce a Dianna většinou musí zůstat uvnitř paláce. Ovšem aspoň tam si dopřeje trochu klidu. V těchto dnech se snaží trávit aspoň trochu času se svou milovanou dcerou. Sice není její pravou matkou, ale vždy ji brala jako své vlastní dítě a milovala ji. Teď Evelyn ale čeká její vlastní Selekce a ona se jí bude snažit být oporou a pomocnou rukou v tom všem. Jediné, v co si ale přeje je aby byla Evelyn šťastná.
Minulost
Odbila desátá hodina dne dvacátého šestého května a Lorelei Davis se stala matkou. Lorelei se narodila do průměrné rodiny v Belcourtu. Oba její rodiče byly středoškolští profesoři, a i ona byla vedená tomu jednou učit. Pak ale ne vysoké potkala Gregoryho. Byl to urostlý mladý modrooký blonďák a Lorelei se do něj okamžitě zamilovala. Gregory střídal holky jako ponožky, a tak nikdo moc nečekal že by jim to mohlo vydržet. Pak se ale přehoupla vysoká a pár spolu začal žít. Všem spadla brada, když jim do schránek přišila pozvánka na jejich svatbu. Gregory zdědil firmu na výrobu léků, a tak se jejich svatba nesla v dost luxusním stylu. Firma sice nebyla nějak úspěšná ale na jeden den plný dortů a výzdoby na každém rohu to stačilo. Po svatbě se ale firmě začalo pořádně dařit. Léky šly na odbit a vše se dařilo. Nakonec se z Gregoryho stal milionář. Lorelei přestala chodit do práce a zůstala doma. Její jedná práce bylo být manželka bohatého muže a sem tam, něco uklidit nebo uvařit. Jejím nejhlavnějším údělem ale bylo zplodit dědice firmy. A tak skoro rok po svatbě otěhotněla.
Pak to ale přišlo. Dostavila se rychle do nemocnice a po několika hodinách na svět přivedla malou holčičku. Pojmenovala ji Dianna Davis. Dianna po své zesnulé sestře.
Narodila se její matce mrtvá, a tak chtěla Lorelei svou dceru pojmenovat na její počest. Gregory byl tou dobou na služební cestě, a tak dvou malou dcerku poprvé poznal až po několika týdnech. Dianna si ho úplně zamilovala! Více času trávila ale s matkou, zatímco otec vydělával peníze. S tou jezdily na výlety a na dovolené, četly si, zahradničily nebo tancovaly. Až do šesti let byla jen doma. Do školky nechodila ale škola už byla něco s čím se u ní počítala. Lorelei ji na školní docházku připravovala už doma, a tak po nástupu do školy bylo jen málo věcí co by Ana už dávno neuměla. Školou tak nějak proplouvala. Byla spíš tiché dítě a rozhodně ne nějak výrazné. Úplně jí stačilo si vzít do školy knížku a trávit radši čas s ní než s ostatními ukřičenými holčičkami. Když se ale jednoho dne vrátila ze školy, dozvěděla se velkou novinu. Bude mít sourozence!
Ano, Lorelei již podruhé otěhotněla a Dianna z toho byl k vytržení. Celých devět měsíců oba rodiče otravovala s tím, kdy už uvidí brášku. Na letní dovolené se Lorelei udělalo zle a vyvalování na pláži museli přerušit cestou do porodnice. Gregory s Anou se usadili a Dianna poslouchala, jak ji otec čte z dětské knížky. Vůbec nemyslela na to, že by se cokoli mohlo pokazit. Pak ale přišla sestřička a oznámila jim něco co Dianně úplně zlomilo srdce. Její bratr se narodil mrtvý. Stejně jako sestra Lorelei její matce. Byla to rána pro celou rodinu. Po celou dobu Dianna s její maminkou nakupovaly oblečky a hračky pro miminko ale Ana se už nemohla dočkat sourozence. Nikdy se ho ale nedočkala. Lorelei se musela jet zotavit do lázní a Gregory se vracel z práce v čas, když by měla být jeho dcera dávno v posteli. Neměl ji kdo hlídat a když mu jednou s pláčem přiběhla do náruče, že má pod postelí příšeru, byl nucen objednat chůvu. Do služby nastoupila šestnáctiletá studentka Elise, dívka s širokým úsměvem a obličejem samou pihu.
Nejdřív si k Dianně hledala cestu, ale nakonec se z nich staly řekněme nejlepší kamarádky. Jednou když Elise připravovala Dianně v kuchyni horkou čokoládu a povídala si s ní o škole jen tak mezi řečí prohodila: „A co vůbec kluci?“ Dianna byla ve třetí třídě a nějaké první vztahy už mezi jejími spolužáky probíhaly. Tehdy jen pokrčila rameny se slovy, že ji kluci nějak nepřitahují. Elise se jen zasmála a řekla že do toho ještě vyroste. To ale netušila že měla Dianna pravdu. Po nějakém čase se Lorelei vrátila domů ale i tak si u sebe Elise nechali. Všichni ji začali už brát jako člena rodiny, a tak není divu, že poté co Elise při autonehodě zemřeli oba rodiče se Davisovi rozhodli dívku adoptovat. Samozřejmě souhlasila sa Ana konečně měla sourozence. Nikdy ale na svého malého brášku nezapomněla.
S těmi nejlepšími známkami nastoupila na střední. Tam také začala chodit do roztleskávaček a konečně si za celý život našla kamarádky! Její nejlepší se hned první den stala dívka se jménem Audrey. Měla krásné dlouhé vlnité hnědé vlasy a modré oči. A hlavně tak strašně debilní humor, se kterým dokázala Diannu vždycky rozesmát. Teď už ale zase začalo přicházet téma kluci. To sice výsostně nenáviděla ale nešlo se mu vyhnout. Vždy pokrčila rameny, zatímco Audrey si na prst
namotávala už třetího kluka za týden.
Když měla Dianna těžší období, Audrey pořád byla někde s nějakým klukem, měla školy nad hlavu a neměla k ničemu motivaci tak si jednou večer něco uvědomila. Nikdy se jí kluci nelíbili a jí konečně došlo že je… že je lesba. Ano, Dianna Davis je lesba. Nevěděla moc jak se s tím vypořádat ala byla si tím jistá. Hned dostala potřebu se s tím někomu svěřit.
Avšak téma LGBT bylo jejich rodině celek tabu a když už někdo gayích nebo lesbách mluvil tak ne zrovna nějak dobře. Jako by si mysleli že to malá Ana hrající si v herně přes chodbu neuslyší, když tam hulákají, jak moc nechutné to je. Potlačovala to tedy v sobě až se odhodlala k tomu to říct aspoň Audrey. Dívky si udělaly přespávačku u Dianny doma. Pekly sušenky, koukaly na film a dávaly si pleťové masky. Pak to přišlo. Ana se nadechla a vydechla. Slova se z ní najdou sypala tak rychle že ani nevěděla, jestli to všechno dokáže Audrey tak najednou pobrat. Čekala všechno. To že se ji vysměje, zavrhne ji nebo to roztroubí po celé škole. Jen ne to, co se ten večer doopravdy stalo. Audrey se usmála přiblížila svůj obličej k tomu jejímu. A pak? Pak spojila jejích rty. Nikdy ji nenapadlo že by se něco takového mohlo stát. A když už by stalo tak by se rychle odtrhla a běžela co nejdál by to šlo. To ale neudělala. Líbala jí dál, vjížděla ji rukama do vlasů a v krátkých pauzách své „kamarádce“ šeptala do ucha „Miluju tě.“. Po noci líbaní a možná i něčeho víc usoudily že už jsou asi spolu. Ani jedna se navzájem nezeptaly, jestli s ní ta druhá bude chodit, ale prostě to tak vyplynulo ze situace. Nikomu o jejich vztahu nikdy neřekly, avšak jakmile se za nimi zavřely dveře a ony byly na chvilku samy, tak se jako kamarádky opravdu nechovaly. V jejich vztah nikdy nepřišla žádná hádka nebo nepohoda, a i když by spolu správně vůbec být neměly tak se vždy vroucně milovaly.
Jednoho dne ale za Diannou přišla Lorelei. Přišla s tou nejhorší zprávou jako mohla Ana, kdy čekat. Matka ji přihlásila do Selekce. Byla sice naštvaná ale moc nepočítala s tím, že by to pro ni něco znamenalo. V den losování s nemytými vlasy skočila na gauč s plánem se dnes večer jen najíst, a ne sledovat nějaké fotky krasotinek v televizi. Zpozornila jen jednou. A to, když měli vyhlásit jméno dívky z její provincie. Poprskala celý obývák, když uviděla v televizi svou fotku. Vykroutit se z toho ale už nešlo. Hned druhý den se obě dívky pohádaly. Audrey nechtěla Dianně věřit to, že se sama nepřihlásila. Ať se jí to snažila vysvětlit jakkoli. Jet do paláce, ale musela. Tak aspoň slíbila že se brzy vrátí a odjela. Po celou dobu se snažila prince co nejvíc odpudit. Outfit na jejich první setkání totálně odlákala a vůbec se neobtěžovala s make-upem. Stejně ji nevyřadil. Na první schůzce se chovala hrozně neomaleně a neslušně. Stejně ji nevyřadil. Snažila se udělat cokoli, aby mohla jet domů, ale nemusela se před ostatními úplně ztrapnit. Nic ji ale nevycházelo. Jednou si ji ale princ zavolal k sobě do kanceláře. Přišla tam nadšená, že ji konečně pošle domů a bude moct konečně svou milovanou znovu políbit. On měl však jiné plány.
Hned na začátku ji prozradil tajemství s jeho sestrou. Málem ji spadla brada, ale držela se. Neudržela se ve chvíli, kdy se jí zeptal, jestli si ho vezme. Nejdřív ale i ona musela vystřelit pár věcí jemu.
Nakonec usoudili že každý chce něco jiného a jejich „vztah“ by to mohl vyřešit. Souhlasila tedy s tím, že si ho vezme a hned po svatbě Audrey nasadila na pozici své dvorní dámy. Trávila s ní čas celé dny a noci. Už se nemusela bát, že je někdo načapá. Byla po ochranou prince, který držel její tajemností a ona zase to jeho. Pak se ale Melanie narodila dcera. Tedy byla to dcera Dianny. To si všichni mysleli ale jen Neal, Melanie, ona, Audrey a později i královna Mira věděli kde je skutečně pravda. Po celé dětství malé princezny se snažila být tou nejlepší matkou a Evelyn opravdu brala jako svou vlastní dceru. Dnes je to ale již dospělá žena a má si vybrat partnera na celý svůj život stejně jako měl Neal před skoro dvaceti lety. Do jejího domova tedy přijede dalších třicet lidí. Bude se muset mít na pozoru mnohem víc než kdy dřív. Podaří se jí uchovat své nejcennější tajemství?