top of page
profilovka.jpg

Dominique André Moreau

Země : Francie

Vzdělání : soukromé domácí vzdělání + soukromá vysoká škola pro mladé muže Damshil (dálkové studium)

Status : korunní princ

Stav : ženatý

Datum narození : 25. 8. / panna

Věk : 25

Výška : 180

Váha : 98

Barva očí : vnitřní kruh travnatě zelená, vnější mořsky modrá

Barva vlasů : tmavě hnědá

Zájmy : Formule 1, charita, lyžování

Dovednosti : Angličtina, Ruština, Italština, Němčina a základy Japonštiny, Absolvování kurzu vaření a barmanského kurzu, Pohár za výhru Grand Prix minulého roku

Zdravotní stav : Astma-Bronchiale a chronická alergie na kočičí srst s mrkví

FC : Charles Leclerc

Tichý, snědý, tmavovlasý mladík s příjemným úsměvem, který skoro nemizí z jeho tváře. Hned při prvním pohledu jde jednoznačně určit, že se jedná o prince. Etiketa je mu viditelně blízká a bez řádně upraveného obleku jej neuvidíte a pokud už ano, je to zázrak. Černé elegantní brýle, které u něj občas jdou zahlédnout doplňují jeho Francouzky uhlazený způsob jednání. Hodinky na pravé ruce taky nikdy nechybí. Nakonec menší strniště na řezané tváři doplňují k jeho mladému věku odstín stáří a vážnosti. Rovný postoj, nervozita na něm nejde zahlédnout skoro nikdy. Slušně se chová jak z dámám tak pánům, vše v rámci aliancí a jeho postavení korunního prince. Přízvuk značně Francouzký, no rozumět jde perfektně.

Na první pohled...
 

Charakter

Jako každý pravý francouz, i korunní princ se umí rychle a vášnivě zapálit do věcí. Emoce vyjadřuje tak jak je cítí, nezaobaluje je, byť rozhodně si drží svůj klid. Možná je to jen proto, že je opravdu takto veselá povaha. Narozdíl od svých bratrů vždy jako první dává pokoru než hamižnost a jeho postavení mu nikdy nebránilo v tom dělat to co chtěl. Především pomáhat dětem. Možná že na první pohled byste to do tohoto mladíka neřekli, ale není snad nikdo větší rodinný typ než on. Trpělivost kterou s dětmi má by kdekdo chtěl a zaplatil za ní. Empatie mu nechybí a úsměvy by rozdával i svým nepřátelům. Vše však tiše skrývá pod maskou gentlemana a především politika a následníka trůnu. Na veřejných akcí vede nudné konverzace o zdejší atmosféře a úsměv vymění za nic neříkající tvář. Pokud už se k němu někdo dostane, zahlédne teprve tuhle veselou povahu, přející každému jen to nejlepší co může. Není však moc těžké se s ním skamaradit. Sklenička šampaňského a uvolněný rozhovor o společném tématu si jej dokáže naklonit na správnou stranu až jednoduše. Jak dokáže být však milý, dokáže být i tvrdý. Ne na lidi, avšak na rozhodnutí co musí udělat. Jednat v zájmu země nikdy nebyl jeho sen, ale do role zapadl jakoby byl stvořen pro hlavu státu. 

c093a4acf3a68a42d168bdb21be7de15_edited.

Války zahnal a nastolil mír kde jenom mohl, především poté co jeho otec onemocněl se do své role opravdu opřel. Na veřejnosti jej nejde přehlédnout, ne protože je hlučný, ale ctižádost a společenskost mu nechybí. Má rád červené hroznové víno a kousek dobré bagety, nesnese však okurky a cupcaky. Je silně alergický na mrkev. Jeho oblíbená barva je žlutá, no nenávidí fialovou. Miluje tulipány, avšak ocení úplně kteroukoliv květinu. Má raději sladké než slané a nikdy pořádně nezvýšil hlas. Ne že by neuměl křičet, ale prostě tak nějak nechce. Svou rodinu miluje, byť jeho matka jej občas až trestá za věcí co sám neovlivní jako třeba výběr budoucí partnerky a královny. Nevadí to, že mu jeho družku chce vybrat právě ona, aby byla vhodná. Byť není romantik v pravém slova smyslu, věří na to že by se mělo vdávat z lásky a ne z postavení či kvůli výhodám. Umí být občas romantický, no svým tichým, introvertním způsobem, na velká gesta lásky či jiného prostě není.

Minulost

Dominique se narodil jako druhý syn do královské rodiny. Samozřejmě díky tomu, že nebyl prvorozený, nekladly na něj média takový tlak jako na jeho bratra. Měl tak volnou ruku jako princ. Už od útlého věku ho zajímaly sportovní auta, byl nimi skoro až posedlý, no krom tohoto koníčku to byl slušný, vychovaný chlapec. Byť nosil titul prince, k poddaným a lidu se choval s úctou jakoby byli jeho vlastní, nikdy nebyl přišil sobecký a to se i později projevilo, když založil vlastní charitativní nadační fond Moreauas Flower, zabývající se pomoci dětem bez domova a dětem s nemocemi. Když mu bylo sedm let, diagnostikovali mu astma poté co zažil dost nepříjemný záchvat při sportování, tehdy přesněji na lyžích při dovolené v Alpách s zbytkem královské rodiny. Byl o čtyři roky mladší než jeho bratr Jean a zároveň o pět let starší než jeho druhý bratr Thomas. Byl tak díky tomu médiím v příběhu dospívání mimo kamery. Ve svých patnácti letech založil již zmíněnou charitu, do které věnoval už milióny a krom toho sám přiložil mnohokrát ruce k dílu. V devatenácti pak poprvé nasedl do závodu ve formulích, které se staly jeho vášní a i přes jeho původ se rozhodl v nich kariérně pokračovat, našel si zde i svého dlouhodobého kamaráda, ne-li toho nejlepšího, kterého posléze pasoval i na diplomata Francie aby jej mohl brát sebou. 

d5ea50a0efdd9a4da482b93ed4d8a301.jpg

Bylo to především protože netušil co jej potká. Když dovršil věk dvaceti jedné, jeho dráhy starší bratr a především korunní princ Francie zahynul na důsledky zápalu plic. Bojoval statečně ale nezvládl to a tak se koruna přesunula na dalšího v řadě, tedy jeho. Ten samý rok nastoupil na studium společenských věd na vysoké škole v dálkovém studiu. Vše jeho snažení se poněkud sesypalo. Jakmile přišla tak ohromná zodpovědnost jako je koruna, strhla se mediální štvanice a přinutila jej odstoupit od jeho kariéry. Lid ho miloval, věděl že je to ten správný nástupce na trůn. Jeho starší bratr byl rozmazlené princátko, které umělo jen kázat a i když to lidé nepřiznávali na hlas, každý věděl že jsou rádi že korunu zdění Dominique. On však rád nebyl, byť etiketu a vše znal, znamenalo to ztrátu všech jeho drahých věci. Navíc mu tato zkušenost i přerušila šanci v lásce, kterou se jeho matka rozhodla vybrat sama. Zatím se však tak nestalo. Po roce co se stala tato událost se konečně vše uklidnilo natolik aby Domi začal své nově nabité síly využívat. Rozhodl se však v tom dobrém směru. Do toho roku Francie nebyla příliš spojenecký stát a on se to rozhodl změnit, začal projíždět země a sepisovat mírové smlouvy, to jej vlastně dohnalo až do Ilei a k navštívení selekce. Musel si vydupat spoustu zákonů a věci, které na krále neslušely, jako menší ochranka či dovolení nadále pokračovat v charitě a zapojovat se aktivně. Formule a závodění mu však neprošlo, no občas si alespoň tiše sám projede pro vzpomínku. Také si za ty roky co je u Koruny udělal několik kurzů, které mu byly dovolený aby se tolik nenudil. Za své školní léta se stihl naučit spousty jazyků, které mu pak byly vhodnou při cestování a každých pár měsíců odjíždí na pracovní dovolenou do hor za klidem a lyžemi. Poslední půl rok si pořídil psa jménem Chicago. Na svou cestu do Ilei byl přinucen vzít i svého mladšího bratra, který je právě v té fázi svého života kdy by jen pil a poznával ženy, z čehož nebyl vůbec nadčen, ale kvůli zhoršení zdravotního stavu jeho otce, byl tak nařízen aby všem ukázal že zvládne být schopný vládce, což má tato cesta dokázat.

Dřív než stihl odjet do Illéi, teda konkrétně opravdu tři dny předem než odjel, mu pověděli že se má připravit na delegaci ze zahraniční země, dokonce mu připravili oblek, což mu bylo dost divné ale nechal to tak. Když ho vezli na místo, kde se měli setkat, jeho mladší bratr mu zavázal oči s tím že prý je to pro bezpečnost, že si to vyžádali z oné země, on vlastně ani nevěděl co to za zemi byla. Oči mu rozvázali až na místě, tehdy teprve zjistil že stojí u oltáře, v kostele a že mu naproti vedou nevěstu. Jeho matka ho upozornila na to, že nemá ani myslet na to že by řekl ne. Tak to ani nezkusil....a tak se stalo, že si vzal cizí princeznu z cizí země a kdyby oddávající neřekl její jméno, ani to by nevěděl.

bottom of page