Daniel White
Provincie : Clermont
Vzdělání : student na vysoké škole - obor média
Povolání : brigádně modeling
Stav : svobodný
Datum narození : 31. 10. / štír
Věk : 23
Výška : 179
Váha : 74
Barva očí : tmavě šedozelená
Barva vlasů : tmavě hnědá
Zájmy : cestování, četba, hudba, sport, plavání
Dovednosti : italština, hra na kytaru, základy fotografování
Zdravotní stav : dobrý
FC : Cole Sprouse
Na první pohled...
Z Daniela vyzařuje zdravé sebevědomí, avšak rozhodně ne nafoukanost. Přestože vás při pohledu na něj napadne, že se nejspíš živí modelingem, nebo čímkoliv jiným, co zahrnuje nakrucování před kamerou, není to ten typický náfuka a metrosexuál, který si dělá vrásky z toho, že se mu zlomil nehet, nebo rozcuchal účes. Téměř neustále má na tváři úsměv a vždy se lidem dívá zpříma do očí. Jeho pohled vás může možná kapku znervóznit, protože jeho atypická barva očí poněkud zvláštně kontrastuje s tmavými vlasy. Vyzařuje z něj pohoda, umí navodit uvolněnou atmosféru a dokáže se bavit téměř s každým. On totiž miluje lidi! Někdy až příliš. Ano, když si všimnete Daniela, modlete se, ať si nevšimne on vás. Jestliže vás vyhodnotí jako atraktivní a jako bonus zajímavou osobnost, poznáte z výrazu v jeho tváři, že si nad vámi nakreslil "quest mark". Co tím myslíme? Dočtete se dále.
Charakter
Daniel je přátelský, upřímný a hodně otevřený. Je to ten typ, který se dokáže naladit na notu téměř kohokoliv. Ani neví jak to dělá, ale umí si lidi získat. Můžete s ním zažít veselý večer u několika skleniček alkoholu, nebo právě tak přemýšlet nad knihou a vést dlouhé filosofické debaty. Dejte si však pozor pokud začíná být až příliš přátelský. S velkou pravděpodobností se vás pokusí dostat do postele. Nemusí to být nutně zle, záleží co preferujete. Pokud jste však romanticky založené a citlivé duše, raději utíkejte. Nezáleží na tom, zda jste muž, nebo žena, jestli máte nějakou úchylku, tím spíš v něm vzbudíte zájem (pokud to není něco vysloveně odporného). Naprosto miluje lov "stoprocentních heterosexuálů". Dobývání je pro něj neodmyslitelná část zábavy a takřka smysl jeho existence. Co tedy dělá v Selekci? Přihlásil se vlastně spíš jen tak z legrace a také proto, že jeho rodiče jej k tomu překecali. Musí přece myslet na ty štědré finanční příspěvky, které by to obnášelo a hlavně je to velká šance jak se zviditelnit a udělat díru do světa! Chtě nechtě musel Daniel uznat, že něco pravdy na tom bude, ale ani ve snu by ho nenapadlo, že bude skutečně vylosován. Když to zjistil, málem se zadusil borůvkovým muffinem, který právě konzumoval. Když rozdýchal šok, začal se teprve pídit po tom, co to znamená být v Selekci. Dlouhá smlouva plná zákazů a dle jeho názoru i "výhružek" ho však velmi brzy omrzela a raději ji zahodil, aby ještě nezačal litovat toho, že se na něj usmálo štěstí. I když můžeme říct, že jeho pocity z účasti jsou přinejmenším rozporuplné a Daniel si teprve bude muset najít své místo v téhle pokřivené reality show.
Minulost
Bylo by hezké napsat o Danielovi, že od malička byl zlaté a rozkošné dítě, které dělalo radost svým rodičům. Ale to bychom nebyli úplně upřímní. Řekněme, že to byl tak trochu neposedný raubíř, první cigaretu zkusil ve svých jedenácti letech a s ostatními kluky se rval téměř odnepaměti. Není to agresor, ani nevybouřený pitomec, kterého baví se předvádět. Většinou šlo o to, že bránil slabšího a doslova se vyžíval ve strachu v očích agresora, který náhle spatřil, že se přes Daniela na svou vyhlédnutou oběť jen tak snadno nedostane. To víte, dětství v chudinské čtvrti není žádný med a přežije ten, kdo má ostré lokty. Co se týče známek, byl to takový ten normální průměr, spokojený trojkař, který se nikdy nepředřel, nesnášel biflování a používal selský rozum. Když dorostl do let, kdy by se měl rozhodnout pro budoucí kariéru, tak upřímně ani nevěděl, která cesta by byla ta správná. Bavil ho celkem sport, ale že by chtěl svůj život zasvětit věci, která je pro něj koníčkem a riskovat nejen zranění, ale i to, že se mu jeho záliba znechutí a neuživí jej? Ne, to nebyla ta cesta. Jelikož si jeho rodiče nemohli příliš vyskakovat, co se týče financí, musel tak volit mezi státními školami. Nakonec zvolil gymnázium a s hrůzou zjistil, že musí poslední rok školy sakra hodně zamakat, aby splnil průměr a byl přijat. Věřte nebo ne, podařilo se. Daniel není pitomec, jenom rád nechává věci přirozeně plynout a občas těžko hledá motivaci. Jenže čím víc přemýšlí nad svou budoucností, tím více si uvědomuje, že se blíží den, kdy se bude muset rozhodnout co dál. Zatím žije bez určitého cíle a nějaké konkrétní vize. Rozhodne se tudíž dokončit ten přiblblý gympl stůj co stůj a pak se uvidí. Do té doby na něco přijde.
Když zjistí, že tu hlavu nakonec nemá jenom na ozdobu, rozhodne se učení zase tolik neflákat. Na gymplu ho to bavilo, dobrá parta, fajn učitelé a navíc Daniel není úplný ignorant a nevidí žádný smysl v zabíjení času po hospodách, klubech, nebo ve špinavých uličkách. Stačí minimální námaha a výsledky se dostaví. Vlastně byl v některých předmětech vcelku premiant. Své spolužáky a spolužačky tak mnohokrát doučoval. Inu, jak to říct kulantně, byl ve věku, kdy se nemůžeme divit, že to doučování ne vždycky dopadlo úplně podle představ... rodičů? Pedagogů? Inu asi ani toho doučovaného. Není divu, že si ho někteří spolužáci po čase začali tak trochu dobírat, že se dobře učí jen proto, aby z toho čerpal jisté výhody. Jelikož o něm bylo známo, že jej přitahují kluci i holky, získal přezdívku "bílá smrt". Smrt totiž také bere všechno. Mnohokrát se proti tomuto nařčení ohradil, protože smrt opravdu bere vše, kdežto on si zatraceně vybírá! Nakonec však tuhle slovní hříčku akceptuje. Možná se ptáte jestli je odjakživa takový, nebo se za tímto chováním skrývá příběh o zlomeném srdci. Daniel se nikdy nezamiloval, byť o lásce neustále hovoří. Nevidí rozdíl mezi láskou, zamilováním a sexem. Pro něj je všechno jedno a to samé. Ví jen velmi dobře, že když se s někým stýká až příliš často, po čase jej to omrzí. Kde je pak to napětí? Kam se vytratí ono kouzlo z poznávání neprobádaného území? Ta lehká nejistota, když ještě nevíte, zda bude vaše snažení úspěšné? Inu, budiž Danielovi ke cti, že nikdy nikomu neslibuje lásku až za hrob. Když už nic jiného, minimálně víte na čem jste. Většina jeho románků tudíž vyšumí do ztracena, některé stále trvají, byť ne s takovou intenzitou, jaká byla na samém počátku. Pokud se vám podařilo získat Danielovo přátelství, je to však hodnota, která zůstává neměnná, bez ohledu na to, kolikrát jste s ním skončili v posteli, nebo zda vůbec. Představa závazku, který se pojí se vztahem jej však nefalšovaně děsí. Co je to vlastně ta láska? Co se od toho očekává? Proč dělá z lidí takové idioty? A proč by o to měl vůbec stát, když to znamená spoustu povinností a omezení svobody? A je vůbec normální, když něco podobného nikdy necítil?
Na gymnáziu se Danielovi otevřely nové možnosti díky tomu, že si jej ve sportovním klubu všimla jistá fotografka, hledající mladou tvář, která na sebe oblékne jakž takž rádobyznačkové oblečení, zapózuje a neřekne si za to majlant. Proč to nezkusit? Tu a tam si brigádně přivydělával v reklamním odvětví. Dělal ze sebe jak on říká "věšák na šaty", ale čím více zakázek bral, tím více finančně zajímavější byly. Časem se dokonce vykašlal na vaření kávy a servírování dezertů v jisté zapadlé kavárně a začal se o fotografování a modeling zajímat mnohem více. Nedá se říct, že by byl tím co dělá kdovíjak známý, ale začal si vydělávat tolik, že si mohl dovolit i ten luxus osamostatnění. Teď nezbývá než využít další příležitosti, jakou mu naskýtá Selekce. Kdo ví. Třeba se jednoho dne objeví i na titulních stránkách časopisů. Jeho cílem je tak zviditelnit se a přežít dostatečně dlouho, aby si zajistil slibnou kariéru. Zároveň však musí zavčasu vypadnout, protože představa, že se do něj princezna zamiluje ho přímo děsí. Teprv čas však ukáže jestli v Selekci nakonec nezíská něco víc, než jen pofidérní slávu.