Antonio Manuel Castro
Země : Portugalsko
Vzdělání : Veřejné - středoškolské
Status : princ Portugalska
Stav : svobodný
Datum narození : 17. 6 / blíženec
Věk : 23
Výška : 180
Váha : 65
Barva očí : Světle zelené
Barva vlasů : Světle hnědá
Zájmy : Judo, tennis, malování, pití vína, plavání, hazard, móda
Dovednosti : Kurz sebeobrani, kurz kaligrafie, pokročilá znalost francouzštiny a španělštiny
Zdravotní stav : dobrý
FC : Umberto Villhelmosa
Na první pohled...
Nespoutaný a uvolněný divoch. Vždy upravený a usměvaví pohodář, co rád všechny okolo sebe dráždí a baví.
Charakter
Jako typicky je svobodomyslní, divoký a nepředvídatelný. Miluje akci, zejména když je v jejím středu. Nejvíce je po otci, který se vyznačuje velkým charismatem, jenž také Manuel zdědil. Antonio je skvělý řečník a dokáže velmi rychle nadchnout své okolí. Občas je až moc upřímný a taky až arogantní, zejména pokud jde o lidi, kterých si neváží. Umí říkat ne komukoliv beze studu. Je přímý ve svých vztazích, nemá problém s empatii a je otevřený pomoci. Miluje sport, na vlastní obranu si zvolil judo se kterým sžil. Má dobrý vztah ke své sestře Claudii, jsou nejlepšími kamarádi, aspoň si to on myslí. K rodičům je rezervovanější, ale stále je má rád, zejména k matce si vytvořil pevné pouto (ona byla ta, co za ním stála).
Minulost
Narodil se dva roky po Claudii do portugalské královské rodiny. Stejně jako sestra byl vychován v luxusu a snobismu královské rodiny. U něj byla výhoda, že nebyl nástupce (aspoň dokud tu bude Claudie) trůnu a tak měl volnější výchovu, ale ne o moc. V dětství už byl rebelem a to mu zůstalo. V dětství rád otravovat svoji sestřičku, která i na něho trochu žárlila. On a škola, taky moc někdo dohromady. Nejdřív byla snaha od otce, aby navštěvoval prestižní školy, kde by ho “kultivovali”. Po čase se ukázalo jako zbytečně a tak se nechal pod upraveným civilním jménem zapsat na ekonomku v Lisabonu. Tu nakonec dokončil na výbornou. Práce s penězi mu šla a možná by pokračoval i dále ve studiu. Přišla ale špatné znamení. Claudi se začala sebepoškozovat, a chtěl ji zůstat na blízku. Naštěstí vše dopadlo dobře, protože se sestra začala zajímat o módu (dokonce si udělala vlastní značku!). Konečně si tedy zlepšil i styl oblékání a i jeho chování se zlepšilo. Konečně přestal být tou černou ovcí v rodině.