Charakter

Margot je na první pohled velmi nepříjemná a nemilosrdná, ale když ji poté poznáte, je to ta nejmilejší a nejstarostlivější osoba, kterou snad potkáte. Pro své přátele by s radostí zemřela, jen aby měla jistotu, že oni žijí život, jaký vždy chtěli. Proč ale je taková jaká je? Nechce si k sobě pustit nikoho, jen aby jí nikdo nemohl ublížit, proto nemá téměř žádné přátele a za celý svůj život měla jeden vztah. Ano, jen jeden. Po první lásce totiž už nikdy nemilovala, ale i kdyby ano, uteče ihned, jen protože se bojí. I Kdyby se ale rozhodla zůstat, být s ní vyžaduje obrovskou trpělivost, kterou jen tak nenajdete, a to už z mnoha důvodů.. Je totiž velmi uzavřená a když ji něco trápí, udělá vše proto, aby jste se to nedozvěděli. Problém je, že velmi často bojuje s depresivními stavy, které zkouší zazdít. Není to ale tak, že by někdy nějaké problémy zlehčovala, pouze ty své, pokud jde o někoho jiného, je vysněnou podporou a mohla by si udělat kurz terapeuta. Margot je zároveň velmi vášnivá jezdkyně, která jízdou na koni řeší vlastně každý problém, který by se dokázal vůbec najít. Je to její lék a zároveň i droga. Miluje ten jistý pocit svobody, když jí vítr češe blonďaté vlasy a pocit toho, že vítr tahá všechny její problémy pryč, daleko od ní. Co se kreslení týče, neznamená pro ni tolik, co ježdění, ale i tak by bez toho nedokázala žít. Je to pro ni způsob jak se vyjádřit. Jak vyjádřit věci, které slova nemohou Je samostatná a za každé situace musí být nezávislá. Nedokáže zkousnout ´fakt, že by někdy musela spoléhat na někoho jiného. Vždy si vše musí platit sama, musí se vždy zařídit sama a musí se o sebe postarat sama. Když tomu tak není, je velmi nepříjemná. To ale není jediná otravná vlastnost kterou vlastní. .

Margot je také dosti žárlivá, a ikdyž předstírá, že jí na vás nezáleží, tiše se modlí pro smrt každého, kdo se k vám příliš má. Je celkem majetnická a to je možná další důvod, proč je velmi důležité mít s ní svatou trpělivost. Možná to teď vypadá jako, že jí nikdy nic neublíží a že jí je vše naprosto jedno, ale opravdu tomu tak není. Jak již bylo zmíněno, lidi si nepouští k tělu protože se bojí bolesti, kterou by jí mohli způsobit. Je totiž lehké ji zranit…jen dělá že nic. Moc dobře ví, že se vztahu vyhýbat navždy nemůže, proto si ale musela udělat pravidla, která vztah musel dodržovat. Jedno z nich je, že musí dávat tolik, co její drahá polovička a to naprosto ve všem. Očekáváte loajalitu? Musíte ji dát. Chcete naprostou důvěru? Šup Šup…sem s ní. Chcete snad veškerou její pozornost? No sem s ní! A to je vlastně to nejdůležitější pravidlo…další jsou normální a běžná pravidla. Je nutný respekt. Nebude ji nikdo nutit do něčeho co nechce at už do svatby či rodiny..jednoduše do věcí, ze kterých má strach, a když už jsme u těch strachů, jsou zde i další. Ona totiž nemá strach porvat se s naprosto ožralým chlapem, ale bojí se pavouků a hadů…jak vtipné, že?

Minulost

Narozena o 3 roky později jak matčin prvorozený syn Zachari, který byl obyčejná náhoda. Z vyprávění věděla jen to, že její bratr byl nechtěné dítě nějakého zahraničního hosta, kterého jeho matka pomalu ani neznala, a doma ji provdali prvnímu muži který se objevil. Zachari, jak ten ji štval, dělal jak jen on to měl hrozné, ale fakt, že trpěli všichni a nejen on, s radostí přehlížel. Margot by totiž ocenila více neznat svého otce než mít za tátu někoho, kdo o to pomalu ani nestál. Jejich matka totiž nebyla v manželství ani trochu šťastná, a Margot jako jeho prvorozené dítko, byla jeho kopií, což jí její matka nezapomněla připomínat každý mizerný den její existence. Jenže to již bylo všem jedno, dokud totiž s někým matka nekomunikovala, bylo vše naprosto vpořádku. Člověk by si myslel, že když matka nebyla láskyplná jako jiné, a všechny děti vypadaly až na pár ran normálně, že otec by byl naprosto ukázkový, a že svoji dceru bral jako princeznu, no…kéžby. V realitě byl jejich otec totiž odporný alkoholický násilník, a to jak se chovat ke všem doma se nedalo vystát. Mlácení byla rutina jako nedělní snídaně, Strach byl častější jako radost, Ulice byla víc domovem jako barák kde bydleli. Margot už v sedmi trpěla na panické záchvaty, Jenže tak jako vždy, nikoho to nezajímalo. Těžko říct zda to bylo protože se matka starala o mladší sourozence, nebo protože fotr vždy ujišťoval, že si vymýšlí…nikdo tu nebyl aby se ujistil, že je v pořádku, když spadla.