top of page
zahlavi.jpg
životopis.jpg

Kawailani Mahana Palakiko

Země : Francouzská Polynésie

Vzdělání : vysokoškolské

Status : dcera propraetora

Povolání : konzul

Stav : svobodná

Datum narození : 7. 10. / váhy

Věk : 22

Výška : 156

Váha : 45

Barva očí : zelenohnědá

Barva vlasů : slunečně hnědá

Zájmy : malování, sbírání čajových servisů a váz, háčkování, všívání a tkaní koberců

Dovednosti : potápění, plavání, vedení organizace Protection des tortues marines
Zdravotní stav : intolerance více-semenných bobulí

FC : Anna von Klinski

Na první pohled...

Kawailani je drobná a nevýrazná, alespoň fyzicky. Má ale velkou a výraznou osobnost, kterou pravděpodobně uslyšíte ještě dřív, než ji uvidíte. Má výrazný dívčí hlas a často nezavře pusu. Je až s podivem, že je jí při její rychlosti řeči rozumět, tomu ale vděčí důsledné artikulaci. Má dlouhé vlnité vlasy, které jen stěží uvidíte kompletně učesané, protože jim to ve větrném prostředí nikdy nevydrží déle než deset minut. Proto jsou často raději schované v copech nebo drdolech. Stejně tak je vzácné vidět Mahanu ve slušných společenských šatech bez skvrn od barvy nebo uhly zčernalých prstů. Pokud nezapomene na šperky, a že ona často zapomíná na většinu věcí, uvidíte ji s nějakými vyrobenými z mušlí, perel nebo dalších domácích surovin. Samozřejmě eticky a bez utrpení zvířat. Až se potkáte, s největší pravděpodobností nebude nalíčená, ale nehty bude mít pěkně nakrátko upravené.

Charakter

Rozkošná brunetka s roztomilým úsměvem a srdcem na dlani. Tak by Kawailani nejspíš popsal téměř každý, kdo ji potká. Je upovídaná a sdílná, kamarády si dělá raz dva a vždycky má nějakou zábavnou aktivitu. Nebo je to tím, že tahle nevysoká princezna „trpí“ ADHD a lehkým autismem? Pro ni to není nemoc ale super schopnost. Má několik zájmů, a všem se chce věnovat, ideálně najednou. Ale pod vodou si při šnorchlování svetr neupletete. Díky zálibě ve sportech má štíhlou postavu, háčkovat se jí zase daří díky vysoké schopnosti prostorové představivosti. Jen kdyby jí každý nepodstatný projekt trval méně než dva měsíce, protože je tak nastartovaná, že pořád musí dělat něco jiného a u ničeho příliš dlouho nevydrží, hlavně sedět. Deskové hry jsou pro ni utrpení, ještě k tomu pokud u nich musíte rozvíjet nějakou strategii. Velmi ji baví plavání, potápění se s delfíny, a vlastně jakékoliv vodní sporty, obzvlášť pokud při nich může obdivovat mořské dno a rozmarný počet jeho obyvatel. Je představitelkou organizace Protection des tortues marines, která se dlouhodobě soustředí na ochranu a podporu mořských želv. Kawailani je vegetariánka, ocení na talíři mořské plody nebo exotické ovoce. Naopak má alergii na ovoce, které má více-semenné bobule, jako jsou brusinky nebo pomeranče. Možná se vám neudusí na místě, ale její tělo z nich nadšené nebude. Spíše než sladké má ráda kyselé a svěží zákusky. O volné chvíli se věnuje háčkování různých blbinek, malování obrazů nebo tkaní koberců. Úplný peršan vám asi neudělá ale něco malého pro radost pro ni není problém.

Má až posedlou zálibu v čajových servisech a vázách, staré, nové, čínské, křišťálové, pro všechno se u ní najde právě to ideální místo. Oproti její dobrodružné povaze má ráda všeobecný klid a většinou v rámci možností udělá všechno, o co ji požádáte, nebo co ví že vám udělá radost. Když však přijde na politiku a vedení země, svoje konzulské místo patřičně naplňuje a přispívá k rozvoji Polynésie. Sama by byla nejraději, kdyby se zbavili silného vlivu Francie a vyškrtli ji i ze svého jména, k tomu bude ale nejspíš ještě dlouhá cesta.

Minulost

Kawailani se narodila v krásný slunečný teplý den, což není žádné překvapení, vezmeme-li v úvahu že ty jsou v Polynésii po celý rok. Byla velmi živé a zvědavé dítě, které často musel někdo honit nebo hledat. To se ostatně nezměnilo ani s přibývajícím věkem, s tím přišla v dětství jen její psychologická diagnóza, která pro ni stejně pramálo znamená. Politika ji nikdy příliš nezajímala, raději trávila dlouhé dny na pláži sbíráním mušlí a pozorováním mořských želv. Když ale přišel čas, aby si ji otec jako Polynéský propraetor vybral za jednoho z konzulů, neváhala se takové příležitosti chytit, protože i ona vyrostla k určité nespokojenosti s Francií. Byla by se bála že ji za nějakého francouzského královského holomka budou chtít provdat, Polynésané ale takoví nebyli a navíc slyšela, že si ten jejich princ vzal nějakou ubožačku, kterou ani nikdo neznal. Je sice vyškolená diplomatka, tvrdě si ale stojí za svým, a jejím cílem je úplně Polynésii osvobodit od jejích utlačujících kolonizátorů. Vždycky byla velmi pozorné dítě k detailům a náchylná k hyper fixacím, což jí zůstalo i do dospělosti. Jelikož byla Polynésie zotročená jako turistická atrakce a obyvatelé vystavováni jako opice v zoo, dnes je téměř nemožné se na ostrov jako turista dostat.

Muhana nejspíš uměla dřív plavat než chodit, a určitě také mluvit, protože je zázrak, pokud zavře pusu na více než deset minut. V osmnácti letech založila organizaci Protection des tortues marines, která chrání mořské želvy, protože to byli další původní obyvatelé, které Francouzi v Polynésii téměř vyhubili. Než se stala političkou na plný úvazek, jak tomu ráda říká, sama učila děti v prvních třídách základní školy a pomáhala s lokálními sběry kokosů a citrusů. Má bohémskou duši, žije ode dne ke dni pokud nemá naplánovanou žádnou politickou událost, a den tráví tím kam ji to zrovna táhne. Mohli byste říct, že žije v zemi, kde slunce nezapadá, protože jakmile nastane noc, tím zářivým sluncem pulzujícím nevyčerpatelnou energií je ona sama.

bottom of page