Charakter

Ava je živel. Nerada stojí na jednom místě zároveň, musí se stále pohybovat kupředu a staví si cíle po kousku. Ví však kdy je čas zastavit, i když občas ráda provokuje všechny okolo. Umí být vděčná, protože poznala i to nejhorší a tak jí dokáže potěšit i úplná maličkost, klidně jen utržená sedmikráska z trávníku. Je zodpovědná a bere vše možná až trochu moc vážně, tedy dokud jí to zase není úplně jedno. Její povaha je taková váha, občas je až moc usazená a jednoduše jako vystřižená pro pracovníka královské rodiny, občas je však tak šílená, že by se za ní princezna i mohla stydět. Vždy však kladla její dobro před to své a především poté co se stala její dvorní dámou. Stále však má tendence občas princeznu snažit se stáhnout k něčemu lehce zlému, podle jejich slov aby si užila mladí dokud jí nenaženou do manželství. Ona sama byla vždycky spíše svobodná a max na nějaký flirt na pár týdnů, měsíců když už se hodně překonala. Říkala že musí zůstat věrná královské koruně, ale spíš to bylo trauma z opuštění jejího táty. Jinak je to poměrně usměvavá mladá dáma, která ráda tráví část ve společnosti jak lidské tak jejich dvou psů Argose a Hádea. Dvou Dobrmanů. Sice nikdy nebyla určena na život v okruhu vlídný lidí, ale vždycky se z toho dokázala nějak vylhat, tak jako vždy.

Minulost

Ava se narodila její matce, v sedmnácti letech, poté co utekla se svým přítelem z domova. Samozřejmě že jakmile se malá Ava narodila, přítel její matky se zalekl povinnosti a utekl od nich pryč. Ava tak vyrůstala napůl na ulici a napůl v domovech pro matky s dcery. Nebylo to milé dospívání, ale protože její matka utekla a moc si toho sebou nevzala, aby ty dvě odkázány na to co málo mají a na pomoc druhých. Její maminka se snažila zajistit Avě dětství nejhezčí, ne vždy to však šlo. Do svých osmi let tak Ava dostávala dárky leda tak na své narozeniny, někdy ani to ne, nechodila do školy a učila se jen to co byli ochotni naučit v domově, když zrovna její máma byla na pracích. V jejich osmi letech se však usmálo štěstí, její matka přišla zpátky s správou, že nabírají nové zaměstnance do paláce…byl to risk, bůh ví kolik lidí se přihlásilo s nimi, no i přesto to ty dvě hodlali zkusit. Práce přislíbila konstantní střechu nad hlavou, pravidelné jídlo a teplou vodu k užití. Byl to jako dar z nebes. Peněz sice moc slíbeno, nebylo, ale o ty jim nešlo. Čekali vcelku dlouho na odpověď, tak dlouho že skoro až nedoufaly, no jakmile se objevil ten dopis o přijetí, oslavovaly ten den do sytosti. Ava samozřejmě neměla žádné chování a byla furt poněkud malá aby chápala kam se to přesouvá, no byla z paláce unešená. Chvíli dokonce měla zákaz vycházet z pokoje, mezitím co její maminka pracovala v kuchyni, než se naučí nějaké základy jak se chovat. Nakonec jí však samozřejmě pustila. Služebnictvo co jí znalo jí mělo rádo a rozmazlovalo, cítila se jako princezna a to jí nedosahovala ani pod kotníky. Občas se dokonce štípla aby se ujistila, že to není nějaký krásný a dlouhý sen.