Zbytek Světa

Jak už to tak bývá, všechno jednou končí. Personál vlaku postrhával novinové články a fotografie lidí ze Selekce a také sklidil ty všudypřítomné bulvární časopisy. Beatrice se vyptávala číšníků, kuchařů i služebných zda si nevšimli něčeho podezřelého, nebo v noci nezaslechli alespoň divné zvuky, které by pomohly identifikovat onoho sabotéra. Občas se stavila i za jednotlivými účastníky a zkoušela z vás vytáhnout nějaké detaily z onoho pozdního večera. Pár hodin do oběda tak uteklo velmi rychle. Povídali jste si o motivaci záhadného pachatele a přemýšleli, jak se dostal do vlaku. Po obědě jste našli k rozhovorům spíše veselejší témata a ještě si zahráli několik her. Navzdory tomu, že jízda vlakem byla opravdu dlouhá, uletěla jako šíp. V podvečer zastavíte na nádraží v Angeles a odtud jste rychle navedeni do automobilů, které vás odvezou přímo do Paláce. A co dál? Možná máte obavy, pravděpodobně se cítíte poněkud ztracení v tak obrovské stavbě s mnoha chodbami, zákoutími, salonky a pokojíky. Každý z vás dostane přidělenou komornou, či komorníka. Starají se o vás v tříčlenných týmech. Jejich prvním úkolem je zavést vás do vašeho pokoje, věnovat vám jmenovku z lesklého kovu stříbrné barvy a pomoci vám zařídit vše nezbytné. Potřebujete nové ošacení? Léky? Pomoct s vizáží nebo účesem? A co něco malého k snědku? Dnes bylo rozhodnuto, že vás nebudou nahánět k žádné velkolepé večeři. Najíte se ve svých komnatách, v klidu, a pohodlném oblečení. Užijte si jeden z posledních večerů, kdy nemusíte na nikoho dělat dojem. Zítra začíná první den, kdy se budete učit tanec, umění konverzace a pravidla etikety. Hodně štěstí a pevné nervy! A dávejte si pozor. Jak jste pocítili ve vlaku, nikdy nevíte, kdy na vás někdo vytáhne nějakou špínu.

Theodore Asher van Linden

Bylo mu jasné, že i ti novináři si musí vydělat aspoň na to hnusné kafe ze supermarketu, ale co dál ? Snad brzy odjede a tím to skončí. Bude v Angeles a jeho rodina bude moci žít klidně dále.

"Děkujem, snad to nebude tak hrozné." Pousměje se mamka na Beatrice. Pak si vzala svého vnuka do náruče a taky si ho pochovala.

"Nezníte moc povzbudivě. A děkuji za vaše případné lekce." Pousměje se tentokrát Theo na Beatrice. Už čeká v chodbě na ní.

"My Váš také. Šťastnou cestu!" Řeknou všechny až na Thea sborově. Společně jsou v chodbě a prohodí ještě pár slov.

"Je to velmi pravděpodobné." Řekne, tak že to musí Beu rozesmát. Ačkoliv neměl, tak musí uznat že Bea i v tričku a džínách vypadala sexy. Možná to bude s tou láskou těžší. Její nahnutí nečekal a tak se křečovitě taky k ní nahne, ať slyší co mu chce říct.

"Ukrýt ? Rebelové ? Já myslel, že jsou to báchorky pro zlobivé děti." Nikdy si nelámal hlavu rebeli. Moc o nich nevěděl, jen to že před dávnými dobami byli proti kastám. Ti naštěstí už neexistují. A i kdyby, tak by Asher byl proti násilí. Kastovní systém mu připadal zvrácený. Ale nebojoval by i tak silou.

"Naskledanou a pěkný zbytek dne i Vám lady Beatrice." Pousměje se při loučení. Novináři jsou zaujatí lady a tak může Theo v klidu zavřít a zamknou dveře. Konečně si dá svůj oblíbený jahodovou limonádu a pak si dá pořádnou koupel na přemýšlení.

Dominique

"Ano, dělám si je sám. Ty z kuchyně prostě nejsou ono." Zasměje se tiše, mezitím co se zakousne do toho svého. "Uhm, ano, určitě se chci na jejich trať vrátit. Je do dlouho co jsem zde jezdil naposled. Rovnou toho využiji s Bellem, jakmile přijede. Pokud budeš chtít, můžu tě tam někdy vzít, kouknout se z blízka." Navrhne jí s úsměvem než se odmlčí aby si jí poslechl její slova. "Ano, měl jsem to podobně i já. I když jakmile nabouráš v takové rychlosti, najednou už to není tak zábavné." Poví jí a všimne si jak ony tři služebné si začnou něco šeptat. "Měli bychom jít. Jestli dovolíš vzal bych si tu knížku co jsi donesla." Poví jí a začne všechno uklízet. Samozřejmě pomůže i jí na nohy a pak jí nabídne rámě jakmile začnou odcházet pryč.